Informace pro žadatele, uživatele a rodinné příslušníky

Zdravotní péče

Jsme zařízením sociálních služeb a naši péči nelze zaměňovat za péči ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, LDN, rehabilitační ústav).

V Domovince se primárně zaměřujeme na pomoc a podporu při zajištění běžných úkonů péče o vlastní osobu – osobní hygiena a oblékání, vyprazdňování, podpora při pohybu a přemisťování, pomoc se stravou a pitím, zajištění aktivity a sociálního kontaktu.

Nemáme stálou zdravotní sestru. Zajištění léčebného režimu tam, kde to uživatel již nezvládá sám, je plně v kompetenci rodiny a praktického lékaře uživatele. Přes něj rodina zajistí poukaz na domácí péči (Remedia, Charita). Tito pracovníci mohou vykonávat pouze několik podpůrných výkonů v rámci odbornosti 913 (převazy, aplikace léčiv, podání kyslíků, odsávání, péče o močový katetr, odběry…)

 Odborná vyšetření u lékařů specialistů si uživatelé objednávají sami, prostřednictvím svých blízkých.

Protože nejsme zdravotnické zařízení, nemůžeme v Domovince podávat tekutiny infúzemi. Pokud uživatel nepřijme dostatek tekutin, stravy, nebo potřebuje infuzní léčbu (např. antibiotika) je odeslán na příslušné oddělení nejbližší nemocnice.

Změny zdravotního stavu klientů konzultujeme s rodinou a dle situace s lékařem v pracovních hodinách jeho ordinace.  V případě akutního zhoršení stavu mimo pracovní dobu lékaře kdy je nutné situaci řešit hned, volá personál Zdravotnickou záchrannou službu JMK (155) nebo LSPP pohotovost Nemocnice Břeclav (PO-PÁ 17.00-22.00, SO,NE, svátky 8.00-20.00), která stav uživatele vyhodnotí a event. převeze k hospitalizaci - 519 315 776.

Návštěvy u lékaře a převoz k nim si  klient, eventuelně rodina zařizuje sama.Také si hlídají termíny vyšetření, které od lékaře dostanou.

V Domovince nejsme schopni zajistit rehabilitační péči každý den u každého uživatele. Rehabilitace musí být prováděna pracovníkem, který je v tomto oboru vzdělán. V příspěvku na péči je zahrnuta pouze aktivizační činnost a nikoli rehabilitace. Pokud se domníváte, že by intenzivní rehabilitace zlepšila zdravotní stav Vašeho blízkého, je třeba přes praktického lékaře zajistit rehabilitační sestru z domácí péče nebo pobyt v rehabilitačním ústavu.

Uživatelé mohou mít od odborných lékařů naordinované tzv. diety – upravené stravování dle konkrétních požadavků odborného lékaře. Pokud klient s dietou nesouhlasí a nechce ji dodržovat, může vyjádřit nesouhlas s dietou a mít stravu neupravenou. Tento tzv. negativní reverz může podepsat se sociálním pracovníkem, který jej rovněž seznámí s možnými riziky nedodržování doporučené diety. Uživatel tak bere na sebe veškerá rizika s tímto rozhodnutím spojená. Náš personál nenese zodpovědnost za jídlo či pití zakoupené či přinesené uživatelem, jeho rodinnými příslušníky či návštěvou, které uživatel zkonzumuje.

Naše pečovatelky pouze dohlíží nad užitím léků. Léky přesně dle ordinace lékaře chystá do lékovek zdravotní sestra, a to včetně těch psychiatrických. Ani uživatel ani rodina nemají právo tuto skutečnost měnit jinak než konzultací s lékařem.

Pracovníci v sociálních službách, kteří o klienty pečují, nemohou provádět zdravotní výkony, neboť nejsou zdravotnickými pracovníky podle zákona č. 96/2004 Sb.. V případě poškození zdraví klienta by pracovníci sociálních služeb vykonáním těchto výkonů riskovali trestní odpovědnost, stejně tak jako poskytovatel služby, pokud se tak dělo s jeho vědomím, nebo na jeho pokyn. Pokud výše zmíněné výkony provádí rodinný příslušník jedná se o neformální poskytování zdravotní péče.

jedná se např.o měření glykemie, nastavení jednotek do inzulinového pera a aplikace inzulinu.  manipulace s močovým katétrem - vypuštění moči a zpětné uzavření katétru.

Pro většinu uživatelů pobytové sociální služby je návštěva lékaře mimo zařízení stresovou situaci. Opouští místo, které je jím známé, kde se cítí bezpečně a odjíždí někam, kde se ne vždy cítí dobře a to z mnoha důvodů. Je důležité, aby se tyto pocity minimalizovaly, a nejlepším řešením je doprovod rodinného příslušníka.

Blízká osoba nejlépe zná zdravotní stav, zvyklosti a potřeby daného klienta, a z toho důvodu je často i komunikace lékař – uživatel mnohem vstřícnější a ohleduplnější. Samotný uživatel se cítí uvolněně, odpadá pocit studu, zahanbení, jak ze svěřování se lékaři se zdravotními problémy, tak i  ze situace, kdy uživatel něco neví, zapomněl či nezvládl.

Rodinný příslušník v roli doprovodu, pokud je v produktivním věku, má ze zákona nárok na uvolnění ze zaměstnání (propustka) a může se tak stát součástí ošetřovatelského týmu a nezastupitelnou oporou svého blízkého. Náš personál nemůže zajistit doprovod klienta při vyšetření ve zdravotnickém zařízení.

Pokud se zdravotní stav uživatele zhoršuje, je ve fázi nevyléčitelného onemocnění nebo přichází závěr života z důvodu stáří či geriatrické křehkosti a opakované hospitalizace pro něj nemají výrazný přínos, je nutné zajistit tuto péči v jiném zařízení (LDN).

 Sociální péče

Často se setkáváme s tím, že rodinní příslušníci a blízcí našich uživatelů mají nereálné představy. Do zařízení přijímáme seniory, kteří jsou odkázáni na celodenní pomoc druhé osoby, osoby na sklonku života, často pro trvale se zhoršující zdravotní stav.

Přesto rodinní příslušníci mnohdy očekávají zlepšení či alespoň stabilizaci zdravotního stavu, předpokládají, že uživatel bude v Domovince neustále šťastný a spokojený, že se bude zlepšovat a rozvíjet po pohybové stránce. Pokud váš blízký trpí smutkem a úzkostmi doma, můžeme mu nabídnout sociální kontakt, nejsme ale schopni zajistit, že smutek a úzkosti zmizí. Jestliže váš blízký doma opakovaně padal, můžeme dohlédnout na používání vhodné obuvi, kompenzačních pomůcek a správné užívání léku, nejsme ale schopni zcela zabránit dalším pádům. To by bylo možné pouze s použitím tlumících léků a omezením pohybu, k tomu ale v Domovince nesmíme přistupovat.

Zkuste se proto zamyslet nad reálností vašich očekávání. Každá změna pobytu má vliv na psychiku seniora, a může se odrazit i na jeho fyzické stránce. V důsledku toho pak mohou mezi zařízením a rodinou nastat zbytečné konflikty. Při každé změně prostředí, může dojít ke zhoršení stavu psychického i fyzického, a to buď přechodně, nebo trvale.

Po nástupu do zařízení prochází uživatel, tzv. adaptačním obdobím, kdy si zvyká na nové prostředí, personál, další seniory, jiný režim. Proces adaptace trvá obvykle 6 - 8 týdnů, ale může trvat i déle. Během tohoto období se může jeho fyzický i psychický stav zhoršit a obvykle se tak stává. Procesem adaptace prochází nejen uživatel, ale s ním i rodina a pečující tým. Ze všech stran je v tomto období třeba velké dávky tolerance, empatie, porozumění, vzájemného naslouchání a především vzájemné komunikace.

Pro každého seniora je vždy nejlepší možnost zůstat doma. Pro nikoho není přirozené opustit svůj domov a začít žít v zařízení institucionální péče. Do zařízení našeho typu lidé přichází proto, že pečující potřebuje krátkodobě odlehčit při péči o svého blízkého.

Pokud již tuto péči nezvládáte, měli byste zvážit možnost podat žádost do domova pro seniory nebo domova se zvláštním režimem.

Sociální služba nemůže nahradit péči zdravotnického zařízení a ani domácí péči. Je třeba být si vědom toho, že v domově není nad uživateli osobní trvalý dohled, jeden zaměstnanec ve službě pečuje až o 6 uživatelů během dne a těm se věnuje dle aktuální situace a potřebné míry podpory. Péče v Domovince nikdy nemůže nahradit péči v rodině, žádnému z uživatelů se nebude věnovat jeden pracovník nepřetržitě 24 hodin denně. U těch s nejvyšší mírou podpory je to maximálně 5 hodin denně.